1. (k čemu [svému] kde) hlásit se, přihlašovat se: bude oznámeno přede vší říší nebeskú, že se k svému opowiedame SolfA 77b; opowiedate se k tomu [k nebi a zemi] jako k svému SolfA 86b; má se opowidati tu, kdež ležeti chce TovačC 146 (var. v. opověděti sě 1)

2. jur. (komu [úředníkům] že…) úředně se hlásit, přihlašovat se v zájmu zajištění svého práva: Čapek z Valtieřovic opowiada se, že tu…jměl a jmá 5 hřiven platu PrávOpav 1,29 (1434); ten [pohnaný] se má listem pánuom opovídati, že ku půhonu jede do Čech ArchČ 10,319 (1496); přijdúc [vdovy a sirotci] před úředníky menší, aby se opoviedali, od koho se jim to [zadržování majetku] děje ArchČ 5,506 (1499); ║ poniždť p. Zdeněk neopovídal sa právem ani zemským obyčejem na Strniště Půh 3,376 (1448) nepřihlašoval se s právním nárokem na Strniště

3. že… (komu) prohlašovat, oznamovat (důrazně): teď se jako otci duchovniemu opowidam, že víc vám v ničemž vina býti nechci HynRozpr 224b; již se já [Lež] od sebe i od sestr svých…opowijdám a tuto osvědčuji…, že… TovHád 93b; v tomť se vám [nejvyššímu purkrabímu] opoviedám: nevrátí liť mi klíče od kostela, žeť já jiný káži udělati ArchČ 15,60 (1492)